Mláďata

Kdy mládě potřebuje lidskou pomoc? / Zajíčci / Srnčata / Veverky, kuny a ježci / Mláďata ptáků / Leták Mláďata
 

 

Kdy mládě potřebuje lidskou pomoc?

 

je-li zraněné nebo nemocné (krvácí, třese se, zvrací, má průjem, je apatické a nevšímá si okolí)
je-li podchlazené nebo promoklé
bylo-li napadeno psem či kočkou
je-li silně napadeno parazity
jsou-li v blízkosti mrtví rodiče či sourozenci
je-li v bezprostředním nebezpečí (auta, psi a kočky, malé děti, atd.)
je-li neopeřené ptačí mládě (holátko) mimo hnízdo
je-li mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, koroptve nebo křepelky, kachně, house, mládě labutě) osamocené a nikde nejsou vidět jeho rodiče

Pokud je jedna z těchto podmínek splněna, mládě potřebuje pomoc. Volejte prosím nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy (kontakty naleznete na www.zachranazvirat.cz).


Krmení mláďěte veverky obecné.

Do Záchranné stanice pro živočichy Českého svazu ochránců přírody Vlašim se každoročně dostávají desítky mláďat našich volně žijících druhů zvířat.  Mnoho z nich však pravděpodobně lidskou pomoc nepotřebovalo a z přírody bylo vzato díky lidské neznalosti přirozeného chování těchto zvířat. Lidé tak často ve snaze pomoci mláďatům vlastně uškodí.

Přestože se může zdát, že je mládě opuštěné, jeho rodiče jsou většinou nedaleko a pravidelně svého potomka krmí. U mnoha druhů volně žijících živočichů je běžné, že rodiče nechávají své potomky i několik hodin o samotě, když shánějí v okolí potravu. Mezi takovéto druhy patří například zajíci, srnky, kuny nebo ježci.
Tato mláďata prosím zbytečně neodchytávejte! Když si nejste jistí, zda jsou osiřelá, zavolejte nejbližší záchranné stanici, kde Vám poradí, jak se zachovat.

Zajíčci

Mláďata zajíců se rodí už v březnu a některá dokonce i v únoru. Rodí se plně vyvinutá, vidí, slyší a mají zoubky. Samice je krmí pouze jednou denně. Mládě zajíce prvních 10 dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí, což je pro něj nejlepší ochrana před predátory.


Mláďe zajíce polního.

Pokud naleznete zajíčka, který není zraněný a tiše sedí na místě, nechte jej být a co nejrychleji od něj odejděte. V žádném případě se ho nedotýkejte, zajíci mají dobrý čich a jeho matka by ho už pravděpodobně nepřijala. Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (ne v ruce!) na bezpečnější místo, ne však dál než 10 m, aby jej jeho matka nalezla.

Srnčata

Také srnky nechávají svá mláďata prvních 7 – 10 dní po porodu o samotě a přicházejí je kojit pouze jednou za několik hodin. Mimo tuto dobu leží srnčata tiše v trávě a nijak nereagují na okolí. Nevydávají žádný pach a jejich zbarvení jim umožňuje dokonale splynout s okolím. To je pro ně nejlepší ochrana před nepřáteli, neboť neumějí ještě utíkat.

Naleznete-li tedy srnče, které tiše leží v trávě a není zjevně zraněné, nedotýkejte se ho (matka by ho opustila) a co nejrychleji od něj odejděte. Jeho matka je nejspíš někde poblíž a se strachem Vás pozoruje.

Opuštěné srnče se pozná podle toho, že zmateně pobíhá a hlasitě píská.

Veverky, ježci a kuny

Veverky, ježci a kuny rodí a vychovávají svá mláďata v hnízdě. Pokud jsou nalezena malá, ještě nevidomá mláďata ježků, kun nebo veverek mimo hnízdo, potřebují lidskou pomoc. Jejich hnízdo bylo pravděpodobně zničeno. U veverek se také někdy stává, že mládě upadne matce, když jej stěhuje do jiného hnízda (veverky občas stěhují svá mláďata do jiného hnízda, aby se vyhnuly blechám).

Pokud na zahradě či v lese naleznete hnízdo s mláďaty ježků nebo kun, nedotýkejte se jich a hnízdo co nejrychleji opusťte. Přestože u mláďat není jejich matka, určitě je nablízku a k mláďatům se po vašem odchodu vrátí.

Mláďata veverek, kun a ježků potřebují pomoc pouze tehdy, pokud bylo jejich hnízdo zničeno, pokud jsou zraněná nebo pokud jejich matka uhynula. Opuštěné mládě ježka, kuny nebo veverky se pozná podle toho, že píská a leze mimo hnízdo.

Mláďata ptáků


Mládě holuba hřivnáče.

Mláďata zpěvných ptáků (kosi, drozdi, sýkory apod.) po vylétnutí z hnízda neumějí létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Lidskou pomoc potřebují pouze tehdy, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti. V prvním případě je vhodné mládě odchytit a vysadit jej na nejbližší vhodný strom či keř. Ptáci nemají dobrý čich, a tak nehrozí, že by rodiče nepřijali své mládě, protože se ho dotknul člověk. Mládě by však nemělo být odneseno dále než 10 m od místa, kde bylo nalezeno, aby jej rodiče našli.

Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat. Mláďata sov se zdržují ještě asi 4 – 6 týdnů po vylétnutí z hnízda na větvích kolem hnízda a pískáním se dožadují potravy od rodičů. Poštolky zase posedávají několik dní na římsách, parapetech a balkónech domů, než se odhodlají létat. První pokusy o létání jsou ještě neobratné a tak může mládě skončit na zemi. Mládě sovy je vhodné vysadit na nejbližší vhodný strom do výšky alespoň 2 m, mládě poštolky by mělo být vysazeno na střechu domu či na balkon alespoň ve 2. patře.

Mláďata nekrmivých ptáků (kuřátka bažantů, koroptví a křepelek, kachňata, housata a mláďata labutí) se zdržují několik týdnů v těsné blízkosti svých rodičů. Je-li nalezeno osamocené mládě nekrmivého ptáka, potřebuje pomoc. Nejvhodnější je nalézt jeho rodiče a připojit jej k nim. Jsou-li mrtví nebo nepodaří- li se je najít, předejte mládě nejbližší záchranné stanici.



leták Mláďata ke stažení
leták Mláďata ke stažení
"(pdf, 555 kB)