Co dělat v případě, že vám strakapoudi ničí zateplenou fasádu?

Řešení výše popisovaných problémů je velice obtížné. Vzhledem k tomu, že doposud není přesně známo, proč to ptáci dělají, není možné dát ani jednoznačný návod, jak jim v tom zabránit. Teprve poznáme-li příčinu, můžeme navrhnout řešení.

Univerzální řešení problému neexistuje nikde ve světě. Je nutné upozornit, že všichni tito ptáci jsou zákonem chránění a jakékoliv zasahování do jejich života podléhá přísným pravidlům. Jejich usmrcování či zraňování je trestné.

Co může být příčinou této ptačí činnosti:

  • Množství potravy pod zateplením (šelest hemžícího se hmyzu pták dobře slyší).
  • Dutý zvuk zdi, který v přírodě signalizuje přítomnost potravy v dutině.
  • Hmota, kterou ptáci ničí, jim chutná (ptáci zde nemají přirozenou potravu, ale přitahují je nějak chemické látky, kterými je stavební hmota napuštěna).
  • Ptáci si akusticky značí své hnízdní teritorium (některé druhy ptáků vesměs upozorňují na svou přítomnost a své teritorium bušením do rezonujících věcí. V tomto případě platí, že čím více jsou slyšet, tím lépe pro ně. Bušení do lidských staveb, různých sloupů, zábradlí, lešení či plastových satelitních antén pro ně tedy je velice přitažlivé.).
  • Ptáky tato činnost baví.

Je velmi pravděpodobné, že se bude v různých konkrétních případech jednat o různé příčiny či jejich kombinace.

Co lze tedy dělat hned teď:

Pokud to situace umožňuje, zamezit (mechanicky) ptákům v přístupu k ničenému objektu. To je samozřejmě možné jen zřídkakdy, ale např. soustřeďuje-li se pták pouze na jedno určité místo, např. dutinku v trámu, je možné před toto místo instalovat zábranu - mřížku. Z dalších možností například překrýt místo sítí nebo hroty bránícími ptáku v dosednutí nebo vyklování díry do fasády, překrýt fasádu popínavými rostlinami apod.

Můžete se pokusit ptáky zaplašit - univerzální metoda zaplašení, strašák, opět neexistuje. Ptáci si dříve či později na každého strašáka zvyknou, proto je nutné je měnit - fantazii se v tomto případě meze nekladou. Obecně platí, že by měl být strašák pohyblivý, popř. i vydávat zvuky (proužky staniolu, igelitu ve větru, plechovky, sklenice na tyči dnem vzhůru apod.). Strašák by rovněž neměl být umístěn na otevřeném prostranství, ze všech stran viditelný, doporučuje se spíše skrytější místo (v přírodě je nebezpečí pro ptáky (predátor) také skryté a takřka neviditelné).
Členové Moravského ornitologického spolku v Přerově zkouší novou metodu, malování siluet dravců či sov na fasádu. Siluety by měly ptáky odstrašit. Jde však o novou metodu , a proto je zatím bez záruky. První takto úspěšně ošetřená stěna je v Přerově. Stejný úspěch sklízí i další řešení - zavěsit siluety na dráty před fasádu.

Dále lze nabídnout ptákům náhradní rezonanční objekt, např. železnou tyč, plastovou trubku, kus dutého dřeva, plechu apod. Ptáci musí mít k předmětům dobrý přístup, mohou na ně usednout a poklepem budou moci vydávat zvuk slyšitelný na větší vzdálenost. Umístěte třeba kus plechu či jiné rezonující desky do koruny stromu, možnost akustického označování teritoria je na světě.
   
Můžete také ptákům nabídnou potravu na krmítku opodál - kousek loje, červy a hmyz z rybářských potřeb, odřezky libového masa apod. Pták zcela jistě nepohrdne pohodlnějším zdrojem potravy.
   
Krajní variantou, jak tento problém vyřešit, je ve spolupráci s kroužkovateli Kroužkovací stanice Národního muzea v nehnízdní době ptáky odchytit a odvézt do jiného vhodného území dál od lidí. Ptáci by se již neměli vrátit. Podle kroužku by se poznalo, zda se jedná o nového, nebo již jednou odchyceného jedince.

Prevence - výzkumem se zjistilo, že ptáci se orientují zrakem a dávají přednost světlým fasádám. Pokud vám nebude vadit tmavší barva fasády, je vhodnější ji použít.
 

Zdroj:
Praktický rádce: Jak chránit životní prostředí na Podblanicku
ČSOP Veronika
Moravský ornitologický spolek
Česká společnost ornitologická