Prosklená plocha představuje pro ptáky velké nebezpečí. Letícímu ptáku se v prosklené ploše zrcadlí krajina, nevidí skrytou překážku a pokračuje v letu. Ptáci, zvláště při lovu kořisti, do zmíněných ploch narážejí velmi vysokou rychlostí a způsobují si vážná poranění končící nezřídka smrtí.

Nárazům letících ptáků do prosklených nebo zrcadlících se ploch jde poměrně snadno zabránit tím, že je na překážku nějakým viditelným prvkem upozorníme a z překážky se stane letová bariéra. Další možností je ptáky zastrašit pomocí pro tyto účely zhotovenými plašiči.

Jednou z možností optického zvýraznění překážky jsou samolepící siluety imitující letícího dravce, které odrazují drobné ptáky v letu tímto směrem. Takto ochráníme okolní ptactvo zejména proti nárazu do okenních tabulí a jiných velkých prosklených ploch, jako jsou skleníky protihlukové bariéry a jiné. Ale pozor! Ukazuje se, že siluety drobné ptáky neodrazují kvůli jejich podobnosti s predátorem, ale pouze optickým zvýrazněním skla. Proto můžete použít polepy jiných barev a tvarů nebo například dětské malůvky. Nestačí na velkou plochu nalepit pouze jednu siluetu. Samolepy musí být použity v dostatečném množství jinak nefungují.

Další možností optického zvýraznění překážky je použití nafukovacích míčů v reflexních barvách. Imitace dravce (balabán) většinou napodobuje letící poštolku v životní velikosti a zbarvení. Instaluje se zavěšením na tyč, životnost výrobku je několik let.

Všechny druhy zvířat jsou často vystaveny pádům či uvíznutí v nejrůznějších prostorách. Jedná se například o pády zvířat do různých šachet, komínů, jímek, výkopů, sudů, výpustí vodních nádrží, ale i uvíznutí v plotě není výjimkou. U sov se jedná zejména o uvíznutí v nechráněných komínech, u sov pálených a sýčků jsou velkým nebezpečím okapové roury a trubky větších průměrů, stejně tak jako prázdné sudy.

Jako ochranné opatření lze u komínů použít instalaci ochranné mřížky (postačí králíkářské pletivo), eventuálně lze osadit komín plechovou stříškou nebo krytem. Otvory svislých okapových rour rovněž můžeme osadit mřížkou. Nikdy neskladujte nepoužívané roury a trubky nastojato!!!! Vždy se je snažte skladovat v leže na podkladě, zabráníte tak zbytečným úhynům sov a jiných ptáků.

V případě jímek, bazénů a jiných otevřených nádrží je vhodné zajistit možnost úniku pro uvízlé zvíře. Nejjednodušší způsob je umístit vhodnou „záchrannou“ plochu, například dřevěné dlouhé prkno, postavené tak, aby zvíře mohlo vyšplhat ven. Pokud zvíře není schopné samo dostat ven, je nutné mu pomoci. Po vytažení z vody je první pomocí vysušení a zahřátí, další postup konzultujte se záchrannou stanicí.

Barvy, oleje a další tekuté látky v plechovkách a různých nádobách vždy zabezpečujte víky! Pokud již nastala situace, že zvíře se s takovou látkou dostalo do přímého kontaktu a je znečištěno, je nutné mu poskytnout první pomoc omytím. K očištění je vhodná čistá voda, důsledné očistění dokončí pracovník záchranné stanice, do které je zapotřebí zvíře dopravit.

Labuť velká se v přírodě živí převážně rostlinnou potravou. V jejím jídelníčku převažují především listy, stonky vodních rostlin a tráva. Pro zpestření nepohrdne ani drobnými vodními živočichy (mlži a korýši). Kachna divoká má oproti labutím pestřejší jídelníček, jelikož potravu vyhledává nejen ve vodním prostředí, ale i na souši. Hlavní složku potravy tvoří rostlinná strava, s nastupujícím podzimním a zimním obdobím se zvyšuje podíl výživnější živočišné stravy (žáby, drobné ryby, drobní savci atd.).

Značné množství pečiva i jiné lidské stravy může být pro vodní ptáky škodlivé, může vyústit v oslabení zdravotního stavu, v některých případech i s fatálními následky.  Bílé pečivo nepatří do přirozeného jídelníčku vodních ptáků, nemá žádné výživové hodnoty. Ptákům sice pečivo chutná, ale často se jím přejedí, což je odrazuje od konzumace přirozené vyvážené stravy.

Zbytky nezkonzumovaného lidského jídla mají významný vliv také na kvalitu vody, dochází k chemickým i bakteriologickým změnám, čímž se může zvyšovat riziko šíření ptačích nemocí.

Problém nastává v zimním období, kdy labutě zůstávají na nevhodných lokalitách, kde jsou zvyklé na krmení člověkem. Necítí potřebu přesunout se na vhodnější lokalitu, kde např. voda nezamrzá a kde je větší potravní nabídka. Stávají se tak zcela závislé na lidské pomoci. Bez krmení by totiž dávno odletěly.

U labutí a kachen může také v důsledku špatné stravy dojít k rozvinutí onemocnění zvané “andělské křídlo“. Toto onemocnění způsobuje deformace ptačích křídel, které výrazně mění způsob letu, či ho zcela znemožňují. Mláďata, hojně přikrmovaná v letním období, přestanou vyhledávat přirozenou stravu bohatou na vitamíny, a v důsledku toho může dojít k deformaci křídel.

Právě v tomto období řešíme mnoho případů labutí ve špatném nutričním stavu, které mají oslabený organismu, či vážné zažívací obtíže. Tyto problémy často pramení ze špatného přikrmování lidmi.

Pokud se rozhodnete přikrmovat vodní ptáky, prosíme, dělejte to s rozumem a uvažujte nad velikostí porce. Především zkuste nahradit pečivo a lidské jídlo lepší alternativou, jako je např.: oves, žito a podobné obiloviny, hrách, kukuřice, salát či granule pro vrubozobé ptáky.

Labuť velká se v přírodě živí převážně rostlinnou potravou. V jejím jídelníčku převažují především listy, stonky vodních rostlin a tráva. Pro zpestření nepohrdne ani drobnými vodními živočichy (mlži a korýši). Kachna divoká má oproti labutím pestřejší jídelníček, jelikož potravu vyhledává nejen ve vodním prostředí, ale i na souši. Hlavní složku potravy tvoří rostlinná strava, s nastupujícím podzimním a zimním obdobím se zvyšuje podíl výživnější živočišné stravy (žáby, drobné ryby, drobní savci atd.).

Značné množství pečiva i jiné lidské stravy může být pro vodní ptáky škodlivé, může vyústit v oslabení zdravotního stavu, v některých případech i s fatálními následky.  Bílé pečivo nepatří do přirozeného jídelníčku vodních ptáků, nemá žádné výživové hodnoty. Ptákům sice pečivo chutná, ale často se jím přejedí, což je odrazuje od konzumace přirozené vyvážené stravy.

Zbytky nezkonzumovaného lidského jídla mají významný vliv také na kvalitu vody, dochází k chemickým i bakteriologickým změnám, čímž se může zvyšovat riziko šíření ptačích nemocí.

Problém nastává v zimním období, kdy labutě zůstávají na nevhodných lokalitách, kde jsou zvyklé na krmení člověkem. Necítí potřebu přesunout se na vhodnější lokalitu, kde např. voda nezamrzá a kde je větší potravní nabídka. Stávají se tak zcela závislé na lidské pomoci. Bez krmení by totiž dávno odletěly.

U labutí a kachen může také v důsledku špatné stravy dojít k rozvinutí onemocnění zvané “andělské křídlo“. Toto onemocnění způsobuje deformace ptačích křídel, které výrazně mění způsob letu, či ho zcela znemožňují. Mláďata, hojně přikrmovaná v letním období, přestanou vyhledávat přirozenou stravu bohatou na vitamíny, a v důsledku toho může dojít k deformaci křídel.

Právě v tomto období řešíme mnoho případů labutí ve špatném nutričním stavu, které mají oslabený organismu, či vážné zažívací obtíže. Tyto problémy často pramení ze špatného přikrmování lidmi.

Pokud se rozhodnete přikrmovat vodní ptáky, prosíme, dělejte to s rozumem a uvažujte nad velikostí porce. Především zkuste nahradit pečivo a lidské jídlo lepší alternativou, jako je např.: oves, žito a podobné obiloviny, hrách, kukuřice, salát či granule pro vrubozobé ptáky.

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here

Your Content Goes Here