Každým rokem, na přelomu února a března, začíná v záchranné stanici pro volně žijící živočichy ve Vlašimi nejnáročnější část roku. Je to období, kdy se, tak jak velí koloběh života a přírody, rodí nová generace živočichů všech možných druhů. Logicky je to tedy doba, kdy je záchranná stanice doslova zavalena telefonáty od lidí, kteří našli nějaké zvířecí mládě, ať už při procházce jarní přírodou, nebo na své zahradě, případně někde poblíž svého bydliště, a domnívají se, že potřebuje pomoct. Často tomu tak opravdu je, a volající pak takovému mláděti skutečně zachrání život, protože bez pomoci odborníků by v přírodě nepřežilo. To platí především o mláďatech veverek a divokých prasat. Občas se ale stává, že člověk rovnou mládě bez konzultace sebere a dokonce se pustí do vlastního odchovu. „Lidé se pouští do odchovů na vlastní pěst a zvíře nám předá až v momentě, když už mu nelze pomoct,“ říká vedoucí záchranné stanice Vlašim Alena Konvalinová a dodává, „extrémní případ nedávno měli kolegové v záchranné stanici Pasíčka, kdy si paní donesla domů dvě zajíčata. Jedno hned zakousla její kočka a druhé krmila okurkou. Ani druhý zajíček nepřežil, protože byl při příjmu silně podvyživený“.

Jak tedy rozpoznat, že jsme narazili na zvířecí mládě, které skutečně nějakou naši intervenci potřebuje? „Naši ošetřovatelé jsou k dispozici každý den od 8:00 do 20:00 hodin a všem ochotně poradí a pomůžou,“ ujišťuje Konvalinová a pokračuje, „právě v případě mláďat není vhodné experimentovat a spoléhat se na rady z internetu.“

Nejprve tedy několik obecných rad. Mládě, které opravdu potřebuje pomoc odborníků je:

– zraněné nebo nemocné (krvácí, třese se, zvrací, má průjem, je apatické a nereaguje na podněty)

– podchlazené nebo promoklé

– napadené psem, kočkou či jiným živočichem

– v blízkosti mrtvých rodičů či sourozenců

– na místě, kde hrozí bezprostřední nebezpečí (rušná silnice, apod.)

– neopeřené ptačí mládě mimo hnízdo

– osamocené mládě nekrmivého ptáka (kuře bažanta, křepelky nebo koroptve, kachně, house, mladé labutě), kdy nikde v okolí nejsou vidět jeho rodiče

A s kterými mláďaty se můžeme teď na jaře setkat a proč mohou potřebovat naši pomoc? V případě šelem jako jsou lišky, kuny, jezevci, nebo vydry, kteří žijí, a svá mláďata vychovávají v norách, dutinách, či jiných úkrytech, se může stát, že je takový zvířecí příbytek zničen při lesních, nebo stavebních pracích. Dospělé šelmy se také nezřídka stávají obětí pytláků nebo dopravních nehod a jejich potomci tak mohou osiřet.

Malá srnčata a mláďata zajíců nechávají jejich matky v prvních dnech osamocená a schovaná ve vysoké trávě, což je pro ně zpravidla nejbezpečnější ochrana. Docházejí je pak krmit jen jednou za čas. Takto schovaná, tichá a klidná zvířecí novorozeňata naši pomoc určitě nepotřebují.

Mladá selata chodí po pár dnech od narození všude se svojí matkou. Najdeme-li tedy samotné sele, je lepší nejprve chvíli vyčkat, jestli se bachyně nenachází někde poblíž a mohla by pak chtít svého potomka bránit. Pokud však sele kvičí, pobíhá sem tam a jeho matka se delší dobu neobjevuje, pak obvykle potřebuje pomoc.

Až do konce března je také tzv. mimovegetační období. V této době se ještě můžou kácet větší stromy, které však již v tu dobu často bývají obydlím malých veverek, netopýrů a ptáčat. Vždy když tedy v tomto období kácíme nějaký vzrostlý strom, měli bychom se přesvědčit, že na něm nějaké obývané hnízdo či dutina není. Pokud už omylem ke zničení takového zvířecího domova dojde, pak budou jejich malí obyvatelé naši pomoc potřebovat. U veverek a ptáčat se také může stát, že ze svého rodného hnízda vypadnou. V případě ptáčat je možné jej vrátit do hnízda, pokud je to technicky možné. Starší mláďata zpěvných ptáků, která ještě neumí pořádně létat, se mohou pohybovat po zemi, kde je jejich rodiče ještě nějaký čas dokrmují. V tomto případě je třeba nezasahovat a ptáče neodnášet. Pomoct mu lze tak, že je dáme na vyvýšené místo či do křovinného porostu, abychom jej ochránili před útokem psů nebo koček.

Za každých okolností by mělo ale platit jedno zásadní pravidlo. Dříve než se rozhodneme nějakému nalezenému mláděti pomoci, měli bychom nejprve zavolat do záchranné stanice příslušného regionu, popsat nastalou situaci a řídit se pokyny odborníků, kteří umí v danou chvíli nejlépe odhadnout, jak v té které situaci ideálně pomoci.

V případě nálezu živočicha na území spravovaném Záchrannou stanicí pro živočichy Vlašim (ORP Vlašim, Benešov, Říčany, Kutná Hora, Čáslav, Pacov, Pelhřimov, Humpolec) je kontaktní telefon 777 800 460. V případech nálezu v jiné lokalitě je možné kontaktovat centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155.

Autor: Tomáš Krumlovský