Nalezená srnčata – potřebují naši pomoc?

Ve vlašimské záchranné stanici momentálně pečují o šest srnčat. Dalších osm bylo po domluvě s nálezci nebo po kontrole na místě ponecháno a všechna si odvedly jejich matky. Ne všechna srnčata, co mají ošetřovatelé v péči, bylo třeba přijmout. Konkrétně tři mohla zůstat odložená v trávě nebo případně vrácena na místo. Jsou tedy zbytečně odebraná a jejich osud je nejistý stejně jako šance na návrat do přírody.

Letošní „sezóna mláďat“ je plném proudu a jedním z častých případů, které ošetřovatelé řeší, je příjem srnčete. Navzdory masivní osvětě si stále někteří lidé nedají říct a srnčata z přírody odebírají a dopravují bez předchozí konzultace do záchranných stanic. „Bohužel někteří nálezci dříve jednají, než volají. Srnčata pak mají třeba i několik dní doma a krmí je nevhodnou stravou,“ uvedla ošetřovatelka Alena Konvalinová a dodala, „ve dvou případech nám nálezci odmítli sdělit místo nálezu a tak jsme neměli šanci srnčata na místo vrátit.“

Na druhé straně jsou někteří nálezci zcela vzorní. Pokud srnče objeví, telefonují buď myslivcům, nebo do záchranné stanice a následně postupují podle instrukcí. V případě, že není možné na dálku určit, zda je srnče v ohrožení, vyjíždějí ošetřovatelé, aby o dalším osudu rozhodli až na místě. „Takto jsme například ponechali dva sourozence u Českého Šternberka. Přesunuli jsme je dál od cesty, kde měla zvěř vyšlapanou cestu a při kontrole za dvě hodiny, už mláďata byla pryč,“ uvedla Konvalinová.

Jak praxe ukazuje, srna má silný mateřský pud a v případě, že se se srnčetem manipuluje rychle a správně, srna pak své mládě bez problémů přijme. „Pokud nemůžeme dorazit na místo a srnče je v ohrožení např. u rušné silnice, tak nálezců radíme, aby srnče buď přenesli v rukavicích, případně ho zabalili do trávy. Máme vyzkoušené, že to matku neodradí a podle výzkumů je prý schopná mládě přijmout až do 24 od jeho odebrání z přírody,“ vysvětluje Konvalinová.

Například ve středu 11. května obdrželi ošetřovatelé telefonát, kvůli nalezenému srnčeti na pozemní komunikaci u Jesenice u Prahy. Nálezce vzal srnče opatrně do hadrů a odnesl jej o kousek dále (cca 50m) na bezpečné místo. Z auta pak sledoval, jak se k němu matka vrací.

Tento příběh dopadl dobře a srnče matka přijala i přes jistý zásah člověka. Díky tomu srnče se svou matkou zůstalo a má tak větší šance v přírodě uspět.

Velký problém nastává u samců odchovaných člověkem. Takto „vychovaný“ jedinec pak v dospělosti bere člověka jako konkurenta a jsou známé případy, kdy lidi samci napadali. „Pokud odchováváme srnce, tak jej buď musíme vykastrovat, to pak může zůstat např. i v expozicích záchranných stanic nebo umístit do oplocené obory. Každopádně nedostane šanci na plnohodnotný život v přírodě,“ řekla Konvalinová. Další problém spočívá v křehké psychice tohoto druhu, neboť jsou srnčata i dospělí extrémně citliví na stres. „I kdybychom srnce vykastrovali, ještě není jisté, že bude moct být v expozici. Jsou to stresová zvířata, a pokud zdárně přečkají odchov, je možné, že v zajetí budou psychicky strádat,“ uvedla Konvalinová a doplnila, „proto je nezbytné vynaložit maximální snahu, aby zůstala srnčata v přírodě.“

Některé případy jsou ale zcela jasné, nejčastěji, když se srnčata pohybují okolo mrtvé matky. V sobotu 14. května lidé objevili u obce Čerčany sraženou již mrtvou srnu a u ní dvě srnčata Jedno srnče už se nepodařilo převést do záchranné stanice a uhynulo na místě. Druhé srnče, které se snažilo od mrtvé matky sát mléko, bylo přijato do stanice, kde i přes veškerou snahu uhynulo, protože odmítalo pít. „Pravděpodobně následkem velkého stresu se nám nepodařilo mládě rozkrmit. Může to trvat i několik dní, než srnčata začnou pořádně pít a na náhražku srnčího mléka si zvyknou, pokud nemají na toto období dostatek energie, pak s tím nic nezmůžeme.“

Během psaní tohoto článku přibyl další srnčí pacient. Mládě pravděpodobně sražené autem. Pod okem má velký hematom a nedokáže se postavit na zadní nohy. Citlivost zadních končetin zůstala zachována. Vážnost zranění ukáže až rentgen. „Srnče je velice vystresované, zatím dostane léky na bolest a proti stresu a bude odpočívat poblíž ostatních srnčat. Budeme doufat, že nedošlo k poškození páteře a že i přes dramatický start do života dostane druhou šanci,“ řekla Konvalinová.

Záchranná stanice přijala k poslednímu květnu na tři stovky zvířat. Kromě srnčat zde pečují o mláďata veverek, zajíčků, lasiček, kun a především ptáčat. Léčebnou místnost zvanou „školka“ teď obývá cca 30 jedinců od holátek přes mláďata, která se učí létat, až po ta zraněná – vypadlá z hnízd nebo přinesená kočkou. I u nalezených ptáčat by měli nálezci situaci konzultovat se záchranáři, ptáčata často mohou zůstat se svými rodiči.

Kontakt na Záchrannou stanici pro živočichy ČSOP Vlašim: 777 800 460.