Když se do české krajiny vrátil bobr evropský, mnoho lidí to bralo jako dobrou zprávu: do řek a potoků se vrací původní druh, který tu historicky žil a který dokáže opravdové zázraky s vodou v krajině. Jenže po prvotním nadšení často přichází vystřízlivění. Tam, kde bobr staví hráze, zvedá hladinu vody, podmáčí louku nebo pole, podhrabe břeh u cesty či se pustí do stromů v zámeckém parku, je z něj rázem „problémový soused“. Právě na tuto dvojí tvář bobra – jako ekosystémového inženýra i původce konfliktů – se zaměřil vzdělávací projekt „Inženýr bobr – jak předcházet konfliktům či jak je řešit“, který v říjnu 2025 uspořádala ZO ČSOP Vlašim ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Seminář se konal 13. října 2025 v Domě ochránců přírody v Praze 4 a zároveň online. Díky této kombinaci se mohli zúčastnit lidé z různých částí republiky – celkem 27 účastníků, z toho sedm osob přímo v místě konání a dvacet připojených na dálku. Nešlo o akci pro širokou veřejnost, ale především pro ty, kteří se s bobrem potkávají v terénu: pracovníky ochrany přírody, správce toků, zástupce státní správy, pracovníky záchranných stanic nebo členy ČSOP. Organizaci zajišťovala ZO ČSOP Vlašim, odbornou stránku měla na starosti RNDr. Jitka Uhlíková z AOPK ČR, která na semináři vystupovala jako garantka a hlavní lektorka.

Úvod programu byl věnován samotné biologii a ekologii bobra. Účastníci dostali přehled o tom, jak bobr v českých zemích nejprve vymizel, aby se po letech opět vrátil, tentokrát přirozenou cestou z okolních států. Lektorka vysvětlila, jak bobří rodiny fungují, jak velké mají teritorium, proč jsou aktivní hlavně v noci a jakým způsobem si přetvářejí prostředí k obrazu svému. Právě zde se ukazuje jejich role „ekosystémových inženýrů“: stavba hrází, hloubení tůní a rozlévání vody do šíře přispívá k zadržování vody v krajině, zmírňuje dopady sucha a vytváří pestré mokřadní biotopy, ve kterých nachází útočiště celá řada dalších druhů – od obojživelníků a ptáků až po bezobratlé.

Jenže krajina není jen „bobří“, ale také „lidská“. Po úvodním výkladu tak přišla řeč na konkrétní konflikty, které bobří aktivita způsobuje. Zvednutá hladina vody může podmáčet zemědělské pozemky, hráze rybníků nebo menších vodních děl, nory ve strmých březích ohrožují cesty či jinou infrastrukturu, okus a kácení stromů vadí zase v parcích, rekreačních oblastech či v okolí cest. V této části semináře už šlo o velmi praktický pohled: co přesně lidem vadí, jak podobné situace vypadají v terénu a jak se dají řešit, aby se zbytečně nevyhrocovaly.

Zásadním poselstvím semináře bylo, že konflikty s bobrem se dají do značné míry předcházet – pokud se o něm něco ví a pokud se reaguje včas. Účastníci se proto seznámili s možnostmi ochrany dřevin, například pomocí pletiv či speciálních nátěrů, s úpravami břehových porostů i s technickými opatřeními ve vodním režimu. Zmíněny byly i tzv. „bobří kanady“, tedy speciálně instalované trubky ve hrázích, které stabilizují hladinu vody a umožní zachovat část bobřího díla, aniž by docházelo k nežádoucímu zaplavování. Podstatnou roli v prevenci konfliktů hraje také komunikace – včasné vysvětlování situace vlastníkům pozemků, správcům toků nebo obcí a společné hledání řešení.

Velká pozornost byla věnována i právní stránce věci. Bobr evropský je v České republice zvláště chráněný druh, a proto není možné jen tak zničit jeho hráz, zasypat noru nebo odstranit obývané sídlo. Účastníci semináře získali přehled o platné legislativě, o rolích jednotlivých orgánů ochrany přírody a o tom, za jakých podmínek je možné žádat o výjimku nebo o povolení k zásahu, například pokud je ohrožen majetek či bezpečnost lidí. Právě v této oblasti panuje často nejistota – jak mezi veřejností, tak i mezi některými pracovníky v terénu. Jasný návod, co lze dělat okamžitě a co už vyžaduje souhlas či formální postup, je proto velmi cenný.

Seminář nebyl jen jednostrannou přednáškou, ale také prostorem pro sdílení zkušeností. V diskusi zaznívaly konkrétní příklady z různých regionů – někde řešili bobra na malé nádrži, jinde v aluviu větší řeky, někde šlo o konflikt se zemědělci, jinde o obavy obce, že bobří nory podryjí hráz a ohrozí cestu. Účastníci sdíleli, které typy ochran stromů se jim osvědčily, jak probíhala jednání s vlastníky pozemků a jaké kompromisy se podařilo najít. Právě tato výměna zkušeností napříč regiony byla jedním z největších přínosů akce – ukázalo se, že mnohé situace se opakují a že není nutné znovu objevovat kolo, stačí se inspirovat tam, kde už řešení funguje.

Závěrečné hodnocení projektu ukázalo, že podobné vzdělávací akce mají velký smysl. Zvyšují informovanost lidí, kteří jsou „v první linii“ při řešení konfliktů s bobrem, podporují dialog mezi ochranou přírody, vodohospodáři, správci toků i zástupci obcí a přispívají k tomu, aby se napětí kolem bobří problematiky zbytečně neeskalovalo. Díky online formě se seminář stal dostupný i těm, kteří by se do Prahy nemohli osobně dostavit, a mohl tak oslovit širší okruh odborné veřejnosti.

Bobr v české krajině tak díky projektu „Inženýr bobr“ vystupuje méně jako démonizovaný ničitel hrází a více jako bytost, která má své nároky a svůj význam. Není to nepřítel, kterého je potřeba za každou cenu vytlačit, ani nedotknutelný symbol ochrany přírody, kterého nesmí nikdo omezit. Je to partner, se kterým se musíme naučit žít – rozumět jeho chování, včas reagovat na problémy a tam, kde je to nutné, citlivě a legálně zasáhnout. Právě k takovému vyváženému pohledu seminář směřoval a účastníkům dal do ruky znalosti i praktické příklady, které mohou uplatnit ve své každodenní praxi.

Projekt byl podpořen z Národního programu OCHRANA BIODIVERZITY pro rok 2025.